Předmět každodenní potřeby
Za předmět každodenní potřeby lze považovat takovou spoustu věcí, že úkol vybrat jen jednu z nich se jeví jako neřešitelný problém. S pohledem hladového supa se tedy rozhlížím kolem sebe, zoufale hledaje předmět, jenž by si zasloužil, aby o něm byl sepsán tento bezpochyby unikátní fejeton. Mé oči spočinou na zubním kartáčku, na chvíli se zdá, že je vyhráno, nicméně po chvilce uvažování si uvědomuji nemožnost napsání něčeho poutavého o předmětu, který pouze monotónně rejdí po ústní dutině. Proto dál rentgenuji očima veškeré věci v mém okolí (na několik vteřin považuji za předmět denní potřeby i obraz), ale jednoduše nedokážu nalézt ten pravý objekt a postupem času propadám stále hlouběji trudnomyslnosti a skepsi. V okamžiku, kdy si připadám naprosto ubohý a zbytečný uprostřed vlastní neschopnosti nalézt věc, o které by se dalo psát. Se z mé kapsy ozve důvěrně známe zapípání doprovázené trojí mohutnou vibrací. MOBIL!!! Z pokraje šíleného zoufalství se jako mávnutím kouzelného proutku ocitám v největší euforii, nadšeně usedám ke stolu, chápu se pera a začínám psát.
Na mobilní telefon se dá nahlížet tolika různými způsoby, že by jejich sepsání trvalo neskutečně dlouho a bohatě by vystačily na několik pořádně tlustých svazků. Tento vynález moderní doby má nesčetnou spoustu příznivců, ale i dlouhou řadu zarytých odpůrců. Je zdrojem zábavy, zprostředkovatelem hodinových milostných telefonátů, stejně dlouhých nenávistných hádek, prostředníkem při sjednávání obchodů, mostem pro lidi, kteří spolu v dané chvíli nemohou být, hnusnou plastovou krabičkou, která vás nemilosrdně připraví o část soukromí, když se, řízena zákonem schválnosti, rozhodne zvonit uprostřed přeplněné tramvaje….
Nechť se laskavý čtenář zamyslí, kolikrát denně vytahuje mobilní telefon z kapsy, z kufříku či kabelky, aby mohl starostlivým pohledem zkontrolovat jeho displej. Ano, ať chcete nebo ne, přítel s tlačítky a displejem se stal nedílnou součástí vašeho života. Popravdě řečeno, ani bych se nedivil, kdybyste právě v této chvíli místo čtení nějakého nudného fejetonu věnovali veškerou svolí energii a pozornost zuřivému mačkání tlačítek na vašem kamarádovi.
Mobily se dají považovat za jakési zrcadlo naší společnosti. Opět nechám čtenáři chvilku na zamyšlení – díváte se ráno nejprve do zrcadla nebo raději zkoumáte, zda si na vás přes noc někdo nevzpomněl prostřednictvím tlačítek, displeje a signálu?
Není pochyb o tom, že bychom záležitosti kolem mobilů mohli řešit ještě několik hodin, ba možná dokonce i dní, ale bohužel nemáme tolik času. Je třeba se zabývat důležitějšími věcmi, já osobně jdu právě teď napsat jednu životně důležitou SMS zprávu….