Brückner našel rakouského Kollera a s českými novináři nemluví
Smíšci se smáli, pochybovači kroutili hlavami a zlí jazykové předpovídali, že rakouský fotbalový svaz bude muset naturalizovat Jana Kollera, neboť nový reprezentační trenér neovládá jinou taktiku než "na Kollera". V našich luzích a hájích dlouhodobě kritizovaný kouč, který při utkáních občas budil dojem spící panny, které fotbalový vlak již dávno ujel, však zvládl svou premiéru na rakouské lavičce více než bravurně a jeho svěřenci s velkou pompou vyřídili francouzské vicemistry světa v poměru 3:1. Nový lodivod rakouského týmu si však poradil i bez Kollera - respektive objevil "nového Kollera", když na hrot útoku postavil obrovitého útočníka Janka, který se mu odvděčil úvodní brankou utkání a celkově výborným výkonem. Rakousko tak má nového národního hrdinu a Karlu Brücknerovi se dostalo sladkého zadostiučinění, které si vychutnal až do konce, když se odmítl bavit s českými novináři, kteří si ho ještě nedávno dovolili kritizovat za bezradnou hru českého národního týmu a nevalné výsledky, zatímco na otázky žurnalistů z Rakouska chraplavě odpovídal se svým obvyklým nadhledem. Opovržlivý výraz rakouského trenéra vůči zástupcům českých médií si můžete prohlédnout na serveru tn.cz.
Sobotní zápas tak vzbudil mnoho otázek. Českou fotbalovou veřejnost i erudované odborníky rozdělil na dva tábory: první tvrdí, že Karel Brückner tímto výsledkem potvrdil, že ještě nepatří do starého trenérského železa a že je schopen rakouský výběr dlouhodobě pozvednout, zatímco druzí upozorňují na fakt, že rakouské mužstvo nehrálo špatně ani pod bývalým koučem Hickersbergerem a vítězství nad Francií zas takovým zázrakem není. Já osobně jsem na další výsledky rakouského národního týmu pod Brücknerovým vedením velmi zvědav. Jen budoucnost ukáže, zda měli pravdu první a Karel Brückner udrží nastoupený trend a přivede Rakušany k dalším velkým vítězstvím, nebo jestli se naplní strará pověra, že první vyhrání z kapsy vyhání a Rakousko upadne i přes Brücknerovo vedení zpět do výsledkové mizérie. Pokud se stane realitou druhá varianta a svěřenci českého trenéra zase z výšin tvrdě spadnou, podobně jako český tým po povedeném Euru 2004, bude určitě zajímavé sledovat, jak se Karel Brückner vyrovná s přirozeně vyvstanuvší kritikou své osoby, kterou v minulosti nesnášel příliš dobře. Bude i nadále bavit rakouské žurnalisty svými bonmoty, či se zavře do nějaké pomyslné ulity jako vůči českým novinářům, kteří si dovolili upozornit na místy až slaboduchou hru českého týmu pod jeho vedením?